Úroveň studia: Graduate
Čeští studenti končící vysokou školu (či s již dokončenou vysokou školou), a to minimálně bakalářský program, se mohou v USA hlásit do programů graduate studia. Mezi tyto programy jsou počítány programy vedoucí jak k titulu Master tak Ph.D.
Ale pozor! Pokud dokončujete, či jste již dokončili magisterský nebo inženýrský program, pak se můžete v USA hlásit, zpravidla bez jakýchkoliv omezení, jak do programů Master, tak do programů doktorských. Pokud ovšem máte či budete mít český bakalářský titul, pak je třeba si zjistit, zda jej vybrané americké školy akceptují jako dostatečnou kvalifikaci pro vstup do graduate programu. Problém totiž spočívá v tom, že americký bakalář je čtyřletý, zatímco český tříletý a posouzení ekvivalence mezi těmito dvěma programy závisí čistě na úvaze školy. Odborný článek k tomuto tématu, který obsahuje argumenty pro uznávání evropských tříletých bakalářů, můžete najít na stránkách World Educational Services.
Specifika studia práv a medicíny
V některých oborech jako právo či medicína existuje stupeň studia vedoucí ke specifickému first professional degree, jako je Juristic Doctor (JD) v právu nebo Medical Doctor (MD) v medicíně. Teprve jejich absolvování představuje základní profesní kvalifikaci pro výkon těchto, v USA obvykle licencovaných povolání. Absolvovaný minimálně bakalářský program prakticky v jakémkoliv oboru představuje základní požadavek pro vstup také do zmíněných specifických professional programs.
Typy studijních programů a škol | Výběr školy | Přijímací řízení | Financování studia
Typy studijních programů a škol
Master`s Programs
Master`s program navazuje na program bakalářský a představuje tak vyšší stupeň vysokoškolského studia. Tento typ programu je určen studentům, kteří mají hluboký zájem o studovaný obor, takže je, na rozdíl od bakaláře, již zcela odborně zaměřený, přesto se jedná spíše o studium než o vědeckou práci. Existují dva základní typy programů - akademický (Master of Arts - MA a Master of Science - MS) a profesní (např. Master of Social Work, Master of Fine Arts). Akademické programy jsou svým obsahem zaměřeny na akademické disciplíny, výzkum a metodologii a jsou předstupněm k případnému doktorskému programu, zatímco profesní programy nabízí hlavně přípravu pro výkon specifického povolání. Profesní programy představují také často tzv. terminal degree, což může způsobovat problémy v okamžiku, kdy se student rozhodne pokračovat v doktorském programu. Master program trvá jeden nebo dva roky, což představuje mezi 30 až 60 kredity. Mezi požadavky na udělení titulu může, ale nemusí patřit diplomová práce thesis.
Doctoral Programs
Doktorské programy jsou určeny převážně těm, kteří se rozhodli pro vědeckou nebo akademickou kariéru. Vedle pokročilých kurzů student pracuje na své dizertační práci, která představuje jeho originální výzkumný projekt prováděný za dohledu školitele. Doktorský program může navazovat na Master program, případně přímo, ve své delší verzi, již na program bakalářský. Studium může trvat tři, pět i více let.
Professional Programs
Právo, medicína, veterinární medicína, dentální medicína a ošetřovatelství spadá do kategorie professional programs. Tyto programy mají specifický průběh a pro vstup do nich je obvyklým předpokladem absolvování bakalářského studia, zpravidla v jakémkoliv oboru. Čestí studenti, kteří tyto obory začínají studovat hned po střední škole, nikoliv tedy jako Američané až po bakaláři, možnosti studia těchto oborů na úrovni first professional degree nevyužívají, protože tento první stupeň získávají na vysoké škole v České republice. Do USA tak obvykle odjíždí až na studium postgraduálních programů. U práva to bývá nejčastěji Master`s program (nejobvyklejší je Master of Law - LLM), u medicíny to bývají buď postgraduální klinické programy residency vedoucí k první atestaci, nebo teoretické a výzkumné doktorské programy.
Soukromá nebo veřejná
V USA existují jak školy veřejné, tak soukromé, někdy zvané také nezávislé. Primární rozdíl je ve způsobu financování. Školy veřejné jsou obvykle z velké částí financovány z veřejných rozpočtů, školy soukromé převážně či zcela ze soukromých zdrojů.
Státní univerzity bývají spíše větší instituce i s několika desítkami tisíc studentů a širokým záběrem nabízených oborů. Soukromé školy bývají obvykle menší a specializovanější. V obou případech ale existují časté výjimky z tohoto pravidla.
Soukromé školy bývají často spojeny s nějakou komunitou, obvykle církevní. Existují např. školy katolické, baptistické apod. Toto spojení může být pouze jako historické dědictví a nemusí mít žádný vliv na chod instituce, ale může také chod školy ovlivňovat výrazně.
Na všech školách se platí školné. Státní univerzity bývají levnější a školné se pohybuje od 8 do 16 tisíc dolarů. Soukromé školy bývají výrazně dražší a školné se pohybuje mezi 16 až 30 tisíci dolary ročně.
Fakt, že je škola státní či soukromá, nemá vliv na kvalitu školy. Mezi nejlepšími školami najdete jak státní, tak soukromé univerzity.
Komplexní přehled typů škol a možností, které nabízí zahraničním studentům najdete v publikaci College and University Education in the United States amerického ministerstva zahraničí.
Výběr školy
Výběr školy je zásadní záležitost. Pro zahraniční postgraduální studenty je obvykle absolutně nejdůležitější to, aby škola nabízela kvalitní vzdělání či výzkum ve studentově více čí méně úzké specializaci. Druhotné, i když také důležité je samozřejmě také to, aby se na vybraném místě cítili dobře a škola jim, nejen jako studentům, ale také jako lidem s jiným kulturním zázemím, poskytovala vhodné prostředí.
Uchazeči se obvykle hlásí na více škol. Ideální počet je tři až čtyři. Můžete se samozřejmě hlásit i na víc, s rostoucím počtem škola ale úměrně rostou náklady s podáním přihlášek.
Obor a zaměření studia a výzkumu
Co se týká oboru, doporučuje se hledat školy, které budou co nejvíce vyhovovat a odpovídat Vašim kritériím. Znalost oboru a plány v něm jsou klíčem. Studenti usilující o postgraduální studium obvykle mají již o svém oboru jasnou představu a chtějí se specializovat na určitou oblast v rámci oboru. Úroveň specializace je samozřejmě menší pro studium Master, naopak pro doktorské programy se již vyžaduje mít velice konkrétní představy a velmi specifický výzkumný záměr. Čím je uchazeč vyhraněnější, tím snažší je orientace v množství škol. Studenti se při výběru školy mohou úspěšně řídit informacemi o profesorech a vědcích, kteří v jejich specializaci v USA působí, a o výzkumných záměrech a profilaci jednotlivých škol. Tyto informace lze získat např. z publikací, příspěvků na konferencích, odborných časopisů či z konzultací s profesory na domácí škole nebo dokonce z konzultace s profesory přímo na vybraných amerických školách, což je i doporučovaná praxe. Předběžná komunikace s americkými profesory na vybraných školách vůbec může pomoci nejen při výběru školy, ale také při přijímacím řízení. Při kontaktování profesorů je ale třeba dodržovat určitá pravidla, viz rady potenciálním studentům (stránka University of Virginia, kde najdete také vzory e-mailu profesorům).
Pro výběr školy se dá využít také buď katalogů v knihovně poradenského centru nebo online vyhledávačů. Mezi nejlepší patří Peterson`s EducationUSA Graduate Programs Search, kde se dá vyhledávat i podle klíčových slov charakterizujících zaměření.
Ideálním výsledkem je nalezení školy, třeba i obecně nepříliš známé, kde ale působí kapacity v oboru, a jejich zaměření a profil katedry, případně její materiální vybavení odpovídá co nejvíce zaměření studenta. Z tohoto pohledu pak žebříčky škol, např. U.S. News, mají význam maximálně pro obory, jako je právo nebo business. Výběr školy na základě specializace by měl být v každém případě základním faktorem.
Podmínky studia a života
Mezi faktory ovlivňující život na škole patří geografické umístění školy v rámci USA, kdy rozhoduje podnebí a přírodní podmínky, umístění ve velkoměstě, městě, příměstské oblasti či na venkově, vzdálenost od Evropy, velkých center, letišť apod. Je třeba uvážit také životní náklady, které se mohou výrazně lišit místo od místa.
Služby pro zahraniční studenty
Významnou roli hrají i služby speciálně pro zahraniční studenty. Je důležité, aby na škole dobře fungoval podpůrný systém pro zahraniční studenty, obvykle v podobě kanceláře International Student Services, International Students Office apod., která zajišťuje např. orientaci pro nové zahraniční studenty na začátku studia a průběžnou asistenci během celého studia. Kancelář pro zahraniční studenty se často stává druhou rodinou studenta a i proto je podstatné, aby fungovala dobře.
Další individuální kritéria
Další kritéria a jejich důležitost si uchazeči mohou určit sami, např. může hrát roli složení akademické obce školy (podíl minorit, podíl zahraničních studentů...), atomosféra školy (konzervativní, liberální...), nabídka kulturního a sociálního vyžití, mimoškolní aktivity, sportovní zázemí, kvalita kolejí, vybavení počítači apod.
Užitečný dotazník, který Vám omůže určit kritéria a rozhodnout se, jaká škola je pro Vás vhodná, najdete zde.
Přijímací řízení
Přijímací řízení do postgraduálních programů v USA probíhá odlišně od českého a je podobnější přijímání do zaměstnání. Nakonec, jako postgraduální student, se stáváte spíše kolegou svým profesorům. Proto není od věci vstoupit do kontaktu s katedrou či profesory na škole před podáním přihlášky.
Zájemce o studium nemusí na školu jezdit skládat školou vytvořené přijímací zkoušky, protože americké vysoké školy se o přijetí, případně o udělení stipendia či jiných forem finanční pomoci, rozhodují na základě podkladů, které o sobě uchazeč dodá poštou nebo online. Vyjímečně uchazeč absolvuje interview, ale to buď ve své zemi nebo telefonicky.
U školy rozhoduje komplexního obrazu uchazeče tak, jak jej u výběrové komise vytvářejí dodané dokumenty. Školy mají rády aktivní studenty, kteří mají hluboký, dlouhodobý a soustředěný zájem o svůj obor, který projevují ve studiu i v dosavadních školních i mimoškolních aktivitách a praxích. Velkou roli v rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí studenta do postgraduálního studia hrají profesoři na katedře, kde bude student působit. Ti hledají match nebo right fit, tzn. studenty, který odpovídá svým profilem profilu katedry a kterým studium na vybrané škole, vzhledem k jejich současnému profilu a předpokladům, dá co nejvíce. Na tom je vidět, jak je výběr školy (viz výše) důležitý. Uvádějte proto o sobě v podkladech pro školy pokud možno všechny své aktivity, protože školy Vás poznají pouze z toho, jak se uvedete v dodaných materiálech, a nikdy nevíte, co rozhodne. Vaše záměry je vhodné s katedrou konzultovat.
Dokumenty lze škole dodávat postupně (pořadí není podstatné), ale všechny musí uchazeč dodat do stanovené uzávěrky, která může být třeba už v prosinci, tedy zhruba devět měsíců před začátkem školního roku! Na přihlášce je tedy nutné začít pracovat velmi brzy.
Přihláška
Základním dokumentem je podaná přihláška (application), v dnešní době často v online formě. Každá škola nebo dokonce každý program mívá svůj vlastní formulář.
Transcript
Školy po uchazečích vyžadují transcript, což je výpis absolvovaných kurzů a jejich hodnocení za celou dobu uzavřeného studijního cyklu, tedy buď za celého bakaláře nebo za magisterský program. Univerzita vyžaduje jak ověřené kopie českých výpisů, tak také překlady do angličtiny. Překlady musí být buď potvzené školou nebo soudně ověřené. Výpisy, a to dokonce i v angličtině, již poskytují i některé české školy. Vhodný je také tzv. diploma supplement. V nejhorším případě je třeba okopírovat a přeložit index.
TOEFL nebo jiná jazyková zkouška
Od zahraničních studentů, jejichž rodným jazykem není angličtina, se vyžaduje doklad o dostatečné znalosti tohoto jazyka, a to nejčastěji v podobě výpisu skóre z jazykového testu TOEFL. Americké školy obvykle dávají zásadní přednost této americké zkoušce před britskými zkouškami, které někdy ani nechtějí uznávat. Z britských zkoušek je nejšířeji uznávána zkouška IELTS. Nejčastějším požadavkem pro bodové skóre je hodnota 550 (213 z počítačového testu) z maxima 677 (300) možných.
GRE nebo jiný test studijních předpokladů
Mezi další požadavky patří obvykle test studijních předpokladů GRE neboli Graduate Record Examination. Tento test je sice pouze jedním z kritérií, hlavně u zahraničních studentů, ale protože, zvláště na výběrových školách, se nesmí podceňovat žádná část přihlášky, platí, že čím lepšího výsledku student dosáhne v sekci důležité pro jeho obor, tím lépe. U některých oborů se místo GRE používají testy studijních předpokladů zaměřené na kvalifikaci pro obor. U studia MBA je to GMAT, u studia práv (program J.D.) LSAT, u studia medicíny (program M.D.) zkouška MCAT.
Motivační esej
Vedle studijních předpokladů, ověřovaných známkami a testy, školy zajímá motivace uchazeče a jeho osobnost a motivace. Proto školy obvykle vyžadují Personal Statement, což je krátký sloh na téma, proč studenta vybraný obor zajímá, čeho v něm již dosáhl a proč jej chce studovat právě na této škole. Protože škola může vyžadovat také profesní životopis, je Personal Statement určitým komentářem k němu. Platí, že u uchazečů o studium doktorského programu se předpokládá v eseji nastínění výzkumného záměru. Personal Statement je specifický slohový útvar, proto je dobré se seznámit se způsobem jeho psaní, např. na stránkách EssayEdge.com.
Doporučení
Dále školy mohou chtít i několik doporučení. Ty jsou mimochodem také velmi důležité pro profil uchazeče. Nejlepší je sehnat doporučení od mezinárodně uznávaných kapacit v oboru, což samozřejmě není vždy možné. Pokud jste působili v zahraničí či máte bohatou praxi, pak je možné využít i kontaktů z těchto aktivit.
Financování studia
Vedle školného a poplatků je třeba počítat také s životními náklady, které se mohou rovněž značně lišit. Škole je třeba doložit, že veškeré potřebné finance minimálně na první školní rok jsou k dispozici.
Vlastní zdroje
Pokud máte potřebu finanční pomoci, buďte realističtí. Snažte se najít alespoň nějaké vlastní zdroje. Udělejte si detailní analýzu finanční situace své a Vaší rodiny a zvažte výši zcela nezbytné podpory.
Finanční pomoc obecně
Získání finanční pomoci pro studium je více či méně obtížné, zvláště pokud jde o významné sumy, a proces je obvykle velmi výběrový. Je tedy nutné nejen velmi pečlivě zkoumat možnosti a vybírat školy, kde je reálná šance "dosáhnout" na pomoc, ale také dokonale "vybrousit" přihlášku a další podpůrné materiály a výsledky z testů.
Šíře možností získat finanční pomoc závisí významně na stupni a oboru studia. Více možností existuje pro studium doktorského stupně než pro Master programy, více zdrojů je na institucích orientovaných na výzkum (research institutions) spíše než na výuku, větší šance je v programech akademických než v profesních. Daleko jednodušší je sehnat finanční podporu v programech přírodních a technických věd než v programech sociálních věd a humanitních oborech. Mnoho škol uděluje finanční pomoc až studentům v druhém roce studia.
Stipendia a placené asistentské pozice na školách
Primárně je vhodné se porozhlédnout po možnostech, které nabízí samotné školy, protože ty jsou zdaleka nejčastějším zdrojem finanční asistence. Obecný přehled univerzitní finanční pomoci a požadavků pro její získání pro jednotlivé obory najdete zde. Jednou z nejčastějších a nevýhodnějších forem pomoci je assistanship, tedy placená práce odborného asistenta na katedře. Graduate Assistant dostává za odváděnou práci plat a zároveň mu mohou být přiznány další výhody, např. odpuštění poplatků, části či dokonce celého školného. Asistent můžepomáhat s výzkumem (research assistanship), výukou (teaching assistanship - TA, může být vyžadován Test of Spoken English) nebo administrativou školy či katedry (administrative assistanship). O zřízení či udělení asistenského místa obvykle rozhodují primárně profesoři na katedře, je proto vhodné být s nimi v kontaktu před podáním přihlášky. Vyhledávat finanční pomoc na školách, včetně assistenships lze např. přes výše zmíněný Peterson`s EducationUSA Graduate Programs Search.
Práce na kampusu a mimo něj
Součástí tzv. financial aid packet, tedy balíčku finanční pomoci, může být vedle stipendií také práce v rámci kampusu školy. Studenské vízum totiž sice neumožňuje běžně v USA pracovat mimo kampus, ale práce je povolena právě v rámci areálu školy, a to až do 20 hodin týdně. Plat ovšem nebývá vysoký a jedná se spíše o přilepšení ke kapesnému. Mimo školu mohou studenti legálně pracovat o prázdninách (nejdříve po prvním ročníku) a celý rok po skončení studia, ovšem pouze ve studovaného oboru, v rámci tzv. Optional Practical Training neboli OPT, a to po celkovou dobu 12 měsíců, pokud se nejedná o studenty technických a přírodovědných oborů a matematiky, kteří mohou OPT prodloužit až na celkových 29 měsíců (tzv. STEM Extension, kde zkratka STEM znamená Science, Technology, Engineering, Math). Výjimečně lze pracovat také během studia, pokud je ovšem stáž-práce součástí studia a jsou za ni také kredity. Této možnosti se říká Curriculum Practical Training. Jak z názvu obou možností vyplývá, jedná se vždy spíše o praxi než o zaměstnání, navíc s touto možností nelze počítat dopředu a navíc odborné stáže nemusí být (ale mohou být) placené.
Nadace a další zdroje mimo školu
Mezi další významnější zdroje financování patří stipendia (fellowships, scholarships), a to ať od univerzity samotné, nebo z jiných zdrojů mimo školu, jako jsou nadace, zaměstnavatelé či profesní organizace. Hlavním a finančně nejvýhodnějším stipendijním programem v České republice je Fulbrightovo stipendium pro postgraduální studium v USA hrazené z prostředků americké a české vlády. V České republice pracuje také několik dalších nadací podporujících (post)graduální studium - přes místní kluby Rotary je to Rotary Foundation, dále "prezidentské" nadace Vize 97 a Nadační fond Manželů Livie a Václava Klausových (handicapovaní a sociálně slabí studenti do 26 let), firemní Nadace Sophia, pak Hlávkova nadace (cestovní stipendium), Open Society Fund (stipendium Accenture pro ekonomy a informatiky), případně také Visegrad Fund. V USA jsou to česko-americké organizace jako např. Kristyna M. Driehaus Foundation či Baderova stipendia, případně ženské organizace jako AAUW nebo P.E.O. International. Dále existuje velká řada velmi specifických stipendií např. pro dizertace na konkrétní téma apod. Extenzivní databázi stipendií pro studium v USA zveřejnila naše partnerská organizace Institute of International Education na stránce Funding for U.S. Study. Vyhledávat stipendia pro graduate programs můžete např. přes Cornell Graduate Fellowship Notebook nebo přes ScholarshipNeT.
Mezi specifické zdroje patří programy nabízené v rámci některých států unie. Na Floridě je to program odpuštění části školného (a placení mnohem nižšího školného na úrovni místních floridských studentů) na floridských státních univerzitách pro studenty z Východní Evropy v rámci Florida Eastern Europe Linkage Institute. Ve státě Georgia zase existuje program místních Rotary klubů Georgia Rotary Student Program, kteý poskytuje stipendia pro jeden rok studia na vysokých školách v tomto státě.
Rozsáhlou nabídku stipendií pro studium v zahraničí lze najít na InternationalScholarships.com.
