Úroveň studia: Undergraduate (College)
Čeští studenti končící střední školu (či s již dokončenou střední školou) s maturitou se mohou v USA hlásit do programů bakalářského studia či do dvouletých programů vedoucích k titulu associate, které jsou jakýmsi mezistupněm k bakaláři. Tyto programu jsou v USA nazývány pojmem undergraduate a školy či fakulty nabízející tento typ programů jsou nazývané college. Končící středoškoláci se nemohou hlásit rovnou do programů magisterských (Master Degree), protože ty v USA vždy navazují na absolvovaný bakalářský program.
Do navazujících vysokoškolských programů Master resp. Ph.D. se mohou hlásit pouze studenti, kteří již dokončili minimálně bakalářský stupeň studia. Jelikož se jedná o velmi rozdílný typ studia než undergraduate, najdou zájemci o studium těchto graduate programs detailní informace v sekci (Post)graduální studium.
Specifika studia práv a medicíny
Některé obory jako právo či medicínu však v USA na bakalářské úrovni studovat ani nelze. Tyto obory na professional schools (Law School, Medical School) lze studovat až po bakaláři, jehož zaměření nemusí mít ovšem žádnou souvislost s těmito specifickými profesemi. Některé školy sice nabízí na bakalářské úrovni programy jako pre-med nebo pre-law, které ale nepředstavují žádnou profesní kvalifikaci pro výkon těchto, v USA obvykle licencovaných, povolání.
Typy studijních programů a škol | Výběr školy | Přijímací řízení | Financování studia
Typy studijních programů a škol
Bakalářské studium
Bakalářský program (Bachelor of Arts, Bachelor of Science...) je základním typem vysokoškolského studia po střední škole. Na rozdíl od českého bakaláře trvá průměrně čtyři roky. Studium je založeno na kreditním systému a absolvování se neodvíjí od počtu let strávených ve škole, ale od získání určitého počtu kreditů (obvykle 120-180) za absolvované předměty, zpravidla v určité struktuře.
Studenti v bakalářském programu obvykle nemusí mít ještě vybránu svou specializaci (major) na začátku studia, protože součástí studia je rovněž blok předmětů liberal arts and sciences, někdy zvaný také general. Tento blok základů věd je společný všem oborům a student tak může nejdříve absolvovat předměty z tohoto společného základu, obvykle to bývá minimálně 25 procent všech kreditů, a o svém zaměření se rozhodnout později, nejpozději ale do konce druhého ročníku.
Community College
Community College nabízí kratší studijní programy z nichž ty nejdelší, zakončené ziskem tzv. associate degree (Associate of Arts, Associate of Science) trvají dva roky.
Prvotním úkolem těchto institucí bylo flexibilní zajišťování vzdělávacích programů v různých oblastech podle aktuální potřeby místní komunity. Programy jsou proto často velmi prakticky zaměřeny a školy obvykle aktivně spolupracují s místní podnikatelskou sférou.
Vedle těchto programů spíše profesní kvalifikace a rekvalifikace, které community colleges přibližují našim vyšším odborným školám, tyto instituce nabízí také dvouleté programy, které jsou zaměřeny více akademicky a které jsou ekvivalentem prvním dvěma ročníkům bakalářského programu. Tyto transfer programs umožňují studentům po dvou letech studia na community college přejít (transfer) do bakalářského programu na čtyřleté vysoké škole s tím, že na ní pak dokončí zbývající dva roky. Tento postup je poměrně dosti oblíbený jak mezi americkými, tak mezi zahraničními studenty, a to proto, že dvouletá college bývá obvykle daleko levnější než college čtyřletá (což může představovat za první dva roky studia úspory v řádech tisíců dolarů) a bývá rovněž daleko snažší se na ni dostat.
Začít studium na community college tak představuje dobrou alternativu pro studenty, kteří mají méně finančních prostředků, a také pro ty, kteří měli na střední škol horší známky a potřebují druhou šanci. Při transferu se totiž hledí na výsledky ze studia na community college, nikoliv na střední škole.
Více informací o studiu na community college najdete na oficiálních stránkách pro zahraniční studenty Community Colleges USA vytvořených asociací těchto škol.
College nebo university
Američané používají slovo college nejčastěji pro školu, která nabízí undergraduate study, tedy nejčastěji výše zmíněný bakalářský program. Proto američtí středoškoláci, když hovoří o vysoké škole, na kterou po skončení středoškolského studia půjdou, hovoří o college. College v USA je, na rozdíl od Velké Británie, vždy vysoká škola!
Univerzitami jsou pak obvykle nazývány vysoké školy, které ovšem kromě bakalářského programu nabízí také graduate programs, tedy navazující vyšší stupně studia vedoucí k titulům Master nebo PhD. I v rámci univerzity ale může existovat college, řečeno naší terminologií, fakulta, která má ovšem na starost pouze bakalářský program. Univerzita se navíc skládá ze specializovaných fakult pro graduate a professional programy např. School of Social Sciencies, School of Engineering, School of Business, School of Law, Medical School atd.
Tato terminologie ale není nijak důsledná a Američané samotní používají pojmy college a university zaměnitelně. Je proto důležité se řídit spíše tím, jaké studijní programy škola konkrétně nabízí, než tím, jak se jmenuje, zda college, university či institute. Zajímavé je, že součást školy se nikdy neoznačuje faculty. Pod pojmem faculty rozumí Američané profesorský sbor.
Soukromá nebo veřejná
V USA existují jak školy veřejné (public), tak soukromé (private), někdy zvané také nezávislé (independent). Primární rozdíl je ve způsobu financování. Školy veřejné jsou obvykle z velké částí financovány z veřejných rozpočtů, školy soukromé převážně či zcela ze soukromých zdrojů.
Státní univerzity bývají spíše většími institucemi i s několika desítkami tisíc studentů a širokým záběrem nabízených oborů a všemi stupni studia. Soukromé školy bývají obvykle menší, komornější a specializovanější, často zaměřené pouze na undergraduate studium. V obou případech ale existují časté výjimky z těchto pravidel.
Soukromé školy bývají často spojeny s nějakou komunitou, obvykle církevní. Existují např. školy katolické, baptistické apod. Toto spojení může být pouze jako historické dědictví a nemusí mít žádný vliv na chod instituce, ale může také chod školy ovlivňovat výrazně.
Fakt, že je škola státní či soukromá, nemá vliv na kvalitu školy. Mezi nejlepšími školami najdete jak státní, tak soukromé univerzity.
Na obou typech škol se také platí školné. Státní univerzity bývají podstatně levnější a školné se pohybuje od 8 do 16 tisíc dolarů. Soukromé školy bývají výrazně dražší a školné se pohybuje mezi 16 až 30 tisíci dolary ročně. Mívají ale rovněž výhodnější stipendia (viz níže). Community colleges bývají zdaleka nejlevnější a školné se pohybuje od 3 do 9 tisíc dolarů ročně.
Komplexní přehled typů škol a možností, které nabízí zahraničním studentům najdete v publikaci College and University Education in the United States amerického ministerstva zahraničí.
Výběr školy
Výběr školy je zásadní záležitost. Cílem je najít školu nikoliv "nejlepší" podle žebříčků, ale "nejlepší" ve smyslu nejvhodnější pro vás. Akademická náročnost školy, nabízené obory, způsob výuky, prostředí a kultura školy, stejně jako finanční stránka studia by měly odpovídat charakteru studenta.
Pro zahraniční studenty je obvykle důležité také to, aby jim škola poskytovala specifickou podporu jako cizincům přicházejícím z jiné kultury.
Při výběru školy hodnoťte také úroveň komunikace a vstřícnosti školy.
Uchazeči se obvykle hlásí na více škol. Ideální počet je tři až čtyři, ovšem pokud usilujete o získání stipendia, pak je vhodné počet ještě rozšířit až na osm i deset. S rostoucím počtem škola ale úměrně rostou náklady s podáním přihlášek.
Kvalita a prestiž
Kvalita a "prestiž" školy se posuzuje velmi těžce. Existují sice žebříčky škol jako U.S. News nebo Kiplinger`s Best Value 100 Private Colleges nebo 100 Public Colleges, ale spíše se doporučuje hledat školy, které budou vyhovovat Vašim osobním kritériím. Pro toto hledání mezi více než 3500 akreditovanými školami se dá využít buď katalogů umístěných v knihovně poradenského centra nebo online vyhledávačů, jako je CollegeBoard College MatchMaker nebo CollegeView College Search.
Důležitá je také výběrovost školy a šance být vůbec ke studiu přijat. Výborní studenti (tedy studenti s výbornými známkami, tzn. mít hlavně jedničky a dvojky po celou dobu studia, případně jiné akademické úspěchy, jako dobré umístění v soutěžích, olympiádách, výbornými výsledky ze standardizovaných zkoušek, aktivní studenti s mnoha školními i mimoškolními aktivitami) se pravděpodobně mohou a budou poohlížet po studiu na některé z 10 procent nejlepších škol (tedy zhruba po počtu 200 až 350 institucí) podle publikací jako je Fisk Guide, Greenes` Guides nebo Best 361 Colleges. Na College Prowler či StudentsReview najdete detailní popisy škol a života na nich z pohledu studenta. Zajímavý seznam škol, které nepatří mezi ty notoricky známé (jako Harvard, Yale apod.), ale poskytují stejně kvalitní či ještě kvalitnější vzdělání, je k dispozici na stránkách Colleges That Change Live. Další zajímavý seznam škol najdete na Colleges of Distinction. Méně nadaní studenti by si ovšem měli vybírat méně výběrové či zcela nevýběrové školy.
Ve většině případů je zásadním kritériem také to, zda a která škola nabízí finační pomoc ve formě stipendií. Výběrovější školy, zpravidla ty soukromé, nabízí často velmi výhodná stipendia, ale je velmi obtížné se na ně dostat. Méně "elitní" školy zase málokdy nabízejí významnou finanční pomoc, bývají však relativně levnější.
Podmínky studia a života
Mezi významné faktory ovlivňující život na škole patří geografické umístění školy v rámci USA, kdy rozhoduje podnebí a přírodní podmínky, umístění ve velkoměstě, městě, příměstské oblasti či na venkově, vzdálenost od Evropy, velkých center, letišť apod. Je třeba uvážit také životní náklady, které se mohou od místa k místu výrazně lišit.
Velmi důležitá je také velikost školy, kdy existují školy s několika stovkami studenů i školy s desítkami tisíc studentů. Na menších školách panuje více domácká atmosféra a osobnější vztahy jak se spolužáky, tak s profesory. Na velkých školách je větší anonymita. Významným údajem je počet studentů připadající na jednoho pedagoga (tzv. student/faculty ratio) a také to, zda undergraduate kurzy učí profesoři s minimálně doktorským titulem nebo spíše asistenti z řad postgraduálních studentů.
Služby pro zahraniční studenty
Svou roli hrají i služby speciálně pro zahraniční studenty. Je důležité, aby na škole dobře fungoval podpůrný systém pro zahraniční studenty, obvykle v podobě kanceláře International Student Services, International Students Office apod., která zajišťuje např. orientaci pro nové zahraniční studenty na začátku studia a průběžnou asistenci během celého studia. Kancelář pro zahraniční studenty se často stává druhou rodinou studenta a i proto je podstatné, aby fungovala dobře.
Další individuální kritéria
Další kritéria a jejich důležitost si uchazeči mohou určit sami, např. může hrát úlohu složení akademické obce školy (podíl minorit, podíl zahraničních studentů...), atmosféra školy (konzervativní, liberální...), nabídka kulturního a sociálního vyžití, mimoškolní aktivity, sportovní zázemí, kvalita a dostupnost kolejí, vybavení počítači apod.
Přijímací řízení
Přijímací řízení v USA probíhá odlišně od českého. Zájemce o studium nemusí na školu jezdit skládat přijímací zkoušky, protože americké vysoké školy se o přijetí, případně o udělení stipendia, rozhodují na základě podkladů, které o sobě uchazeč dodá poštou nebo online. Výjimečně uchazeč absolvuje interview, ale to buď ve své zemi nebo telefonicky.
Univerzity se zpravidla rozhodují na základě komplexního obrazu uchazeče tak, jak jej u výběrové komise vytvářejí dodané dokumenty. Proto nelze říci, co je pro školu nejdůležitějším, preference různých škol jsou různé. Výběrové školy navíc tzv. skládají ročník a roli pak hraje i originalita a různorodost studentů. Školy ovšem obecně mají rády uchazeče, kteří jsou dobrými studenty (to je předpokladem dalšího úspěšného studia) s rozhledem, kteří jsou zároveň aktivní i mimo školu a vykazují pokud možno leadership potencial. Uvádějte proto o sobě v podkladech pro školy pokud možno všechny své aktivity, protože školy Vás poznají pouze z toho, jak se uvedete v dodaných materiálech, a nikdy nevíte, co rozhodne.
Dokumenty lze škole dodávat postupně (pořadí není podstatné), ale všechny musí uchazeč dodat do stanovené uzávěrky, pokud je vypsána, která může být, zvláště u výběrovějších škol, třeba už v prosinci, tedy zhruba devět měsíců před začátkem školního roku! Na přihlášce je tedy nutné začít pracovat velmi brzy, minimálně rok a půl před plánovaným zahájením studia a vše byste měli mít podáno na americké škole pokud možno do ledna posledního ročníku (u méně výběrových škol a community colleges stačí později).
Přihláška
Základním dokumentem je podaná přihláška (application for admission), v dnešní době často v online formě (pokud je přihláška online, školy preferují tuto formu podání). Školy mohou mít vlastní formulář přihlášky nebo mohou využívat tzv. Common Application, případně doplněnou o pár vlastních stran. Přihlášku je důležité přihlášku vyplnit pozorně a co nejúplněji.
Při podání přihlášky se platí administrativní poplatek, tzv. application fee ve výši několika desítek dolarů. Lze ale požádat o jeho prominutí, obvykle za podmínek stanovených školou.
Transcript
Školy dále po uchazečích vyžadují transcript, což je výpis absolvovaných předmětů a jejich hodnocení. V případě České republiky této definici nejlépe odpovídají vysvědčení nejčastěji za celou dobu čtyřletého středoškolskému studia (u community college stačí někdy pouze poslední ročník či jen maturitní vysvědčení). College vyžaduje jak ověřené kopie českých vysvědčení, tak také soudně ověřené překlady do angličtiny.
TOEFL nebo jiný jazykový test
Od zahraničních studentů, jejichž rodným jazykem není angličtina, se vyžaduje doklad o dostatečné znalosti tohoto jazyka, a to nejčastěji v podobě výpisu skóre z jazykového testu TOEFL. Americké školy obvykle dávají zásadní přednost této americké zkoušce před britskými zkouškami, které někdy ani nechtějí uznávat. Z britských zkoušek je nejšířeji uznávána zkouška IELTS. Nejčastějším požadavkem pro bodové skóre je hodnota 500 (173 z počítačového testu) z maxima 677 (300) možných, ale výběrovější školy mohou vyžadovat i podstatně více, např. 600 (250).
Na málo výběrových školách typu comunity college výše zmíněné podklady mohou stačit. Pokud jsou školy selektivnější, pak mohou vyžadovat navíc některé nebo dokonce všechny další podklady.
Zkouška SAT nebo ACT
Mezi ně obvykle patří, zvláště na výběrových školách, test studijních předpokladů SAT nebo ACT. Výborný výsledek z této zkoušky může pomoci i v případě, že jej škola výslovně nevyžaduje. Má-li student zájem o výběrovější školy, pak je vhodné tento test skládat vždy, i když lze nalézt výběrové školy, které výsledek z SAT či ACT nepovažují za relevantní pro své přijímací řízení. Na druhou stranu, ty nejselektivnější školy vedle základního SAT Reasoning Testu mohou požadovat dokonce až tři předmětové SAT Subject Testy.
Esej
Vedle studijních předpokladů, ověřovaných známkami a testy, školy může velmi zajímat rovněž osobnost uchazeče. Proto školy obvykle vyžadují tzv. admission essay, což je krátký a velmi osobní sloh, který má škole prozradit něco o studentově životních postojích, způsobu myšlení apod. Admission essay je specifický slohový útvar, proto je dobré se seznámit se způsobem jeho psaní, a to buď prostřednictvím publikací a seminářů Poradenského centra nebo na různých webovských stránkách.
Doporučení
Dále školy mohou chtít jedno či více doporučení (letters of recommendation). Ty jsou mimochodem také velmi důležité pro profil uchazeče. Obvykle školy vyžadují doporučení od učitelů, kteří uchazeče dobře znají (např. třídní učitel), případně akceptují doporučení i od jiných lidí, např. vedoucích kroužků, oddílů apod. Doporučení zasílají jejich pisatelé na školu obvykle přímo.
Financování studia
Vedle školného a poplatků je třeba počítat také s životními náklady, které se mohou rovněž značně lišit místo od místa. Škole je třeba doložit ve Financial Statementu, že veškeré potřebné finance minimálně na první školní rok jsou k dispozici. Komplexní informace o financování studia na college najdete na stránkách EduPass.
Vlastní zdroje
Čím více si budete moci zaplatit sami, tím větší šance na studium v USA máte. Pokud máte potřebu finanční pomoci - stipendií, buďte realističtí. Snažte se najít alespoň nějaké vlastní zdroje a zvážit finanční možnosti Vaší rodiny. Zkonzultujte své možnosti s rodiči a udělejte si detailní analýzu finanční situace své a Vaší rodiny a zvažte výši zcela nezbytné podpory. Mnoho škol vyžaduje pro řízení o udělení finanční pomoci vyplnění International Student Financial Aid Application, který je takovou analýzou. Ćím víc totiž po škole chcete, tím nižší jsou obvykle Vaše šance na přijetí (viz níže informace o tzv. need-based stipendiích).
Finanční pomoc obecně
Získání finanční pomoci pro studium je více či méně obtížné, zvláště pokud jde o významné sumy, a proces je obvykle velmi výběrový. Je tedy nutné nejen velmi pečlivě zkoumat možnosti a vybírat školy, kde je reálná šance "dosáhnout" na pomoc, ale také precizně připravit přihlášku a další podpůrné materiály (esej, doporučení...). Větší šanci mají samozřejmě výborní a aktivní studenti s výbornými výsledky během studia (většinou jedničky a dvojky během celé doby studia, ideální je průměr do 1,5), vynikající výsledky ze standardizovaných zkoušek (SAT nebo ACT, TOEFL), případně se zajímavými a intenzivními aktivitami a úspěchy ve školních i mimoškolních činnostech.
Školní stipendia
Co se týká stipendií pro undergraduate studium, je nutné je začít hledat nejlépe přímo u amerických škol, protože (s pár výjimkami) neexistuje v České republice či v USA nadace, která by podporovala studenty pro tento stupeň studia. Většina stipendijních programů mimo školy je totiž zaměřena až na pokročilejší studenty, nejčastěji již s minimálně bakalářských titulem.
Americké školy mohou nabízet různé formy finanční pomoci do velmi různé výše. Buď to jsou akademická stipendia, která se dělí na tzv. merit-based a need-based, sportovní stipendia nebo práce na kampusu, resp. ve speciálních případech i mimo něj. často je, zvláště v případě vysokých částek, financial aid packet kombinací různých druhů finančí pomoci.
Merit-based
Stipendia merit-based neberou do úvahy finanční potřebu studenta, ale hodnotí pouze jeho akademickou přitažlivost pro školu. Stipendia jsou založena na jasných akademických kritériích pro jejich udělení (nejčastěji průměr známek, výsledky ze zkoušek SAT nebo ACT) často s přesně uvedenou částkou stipendia, např. několi tisíc dolarů. Jedná se tedy často spíše o stipendia částečná, která nemusí stačit studentům, kteří nemohou sami zaplatit většinu nákladů studia. Někdy ale existují speciální merit-based stipendia, která mohou pokrýt všechno. Jsou to obvykle různá prezidentská stipendia, zvláštní stipendia pro zahraničního studenta atd. Školy ale obvykle nabízí (pokud nabízí) velmi omezený počet takových stipendií - jedno, dvě, tři.
Need-based
Stipendia need-based jsou rovněž založena na akademických a osobnostních kvalitách uchazeče a jeho atraktivitě pro školu, výše stipendia ovšem, na rozdíl od merit-based, není předem dána a odvíjí se od výše studijních nákladů, které si uchazeč sám nemůže pokrýt svými prostředky. Záleží tedy, jak vysoký je jeho finanční need. V nejlepším případě škola pokryje vše, co si student nemůže zaplatit sám. Konečná výše stipendia tak může být až několik desítek tisíc dolarů. Pokud student nemá vůbec žádné vlastní prostředky, pak mu toto stipendium může pokrýt i veškeré náklady. Ovšem pozor! Za podmínky, že škole za tolik peněz student opravdu stojí! Jestliže student žádá od školy příliš mnoho peněz a není pro školu až tak atraktivní (např. má několik podobné kvalitních studentů a ostatní potřebují nižší stipendium), pak škola, která má samozřejmě omezený rozpočet, může studenta kvůli jeho náročným finančním požadavkům odmítnout. Jen ty nejbohatší a nejvýběrovější školy uplatňují při přijímacím řízení politiku tzv. need-blind admission, kdy se při rozhodování o přijetí vůbec nedívají na finanční situaci studenta a jeho "finanční potřebu" neboli need. POKUD je na takovou univerzity student přijat, pak mu škola zaplatí vše, co potřebuje, i kdyby to měla být velmi vysoká částka. Need-based stipendia se přirozeně vyskytují nejčastěji na bohatých výběrových soukromých školách. Státní univerzity, ačkoliv jsou levnější, velmi často nenabízí žádnou finanční pomoc nebo jen částečnou merit-based. I když i zde mohou existovat výjimky.
Zdroje informací o školních stipendiích
Nejlepším zdrojem informací o možných stipendiích pro zahraniční studenty na jednotlivých školách je College Board International Student Handbook (ISH), kde je u jednotlivých škol uváděna průměrná výše finanční pomoci zahraničním studentům a počet studentů, kteří ji dostávají. ISH je k dispozici v knihovně Fulbrightovy komise či lze jeho elektronickou verzi zakoupit online za 12 dolarů.
Využít lze rovněž CIS Higher Education Directory.
Kompletní seznam škol seřazený podle výše udělovaných stipendíí na základě těchto zdrojů je k dispozici v knihovně Fulbrightovy komise.
Žebříček třiceti škol podle průměrné výše stipendií (obvykle se jedná o need-based) udělovaných zahraničních studentům i s komentáři k jednotlivým školám jsme zveřejnili v sérii článků na Studentských stránkách.
Aktuální nabídky stipendií, které obdržíme od škol nebo sami najdeme, zasíláme do e-mailové skupiny Study-X. Při jejich vyhledávání doporučujeme zadat do okénka vyhledávače "college USA".
Mezi nejkomplexnější online vyhledávače stipendií patří International Education Financial Aid College Scholarship Search, který je zaměřen na stipendia pro zahraniční studenty. Extenzivní databázi stipendií pro studium v USA zveřejnila naše partnerská organizace Institute of International Education na stránce Funding for U.S. Study. Rozsáhlou nabídku stipendií pro studium v zahraničí lze najít na InternationalScholarships.com. Zajímavé odkazy na další vyhledávače zveřejnil EduPass.
Stipendia pro sportovce
Speciální kategorií jsou tzv. athletic scholarships, tedy sportovní stipendia, udělovaná vynikajícím sportovcům, kteří vedle svého studia reprezentují školu v meziunivezitních soutěžích a turnajích. Pokud jste výkonní sportovci s kvalitními výsledky na mistrovské úrovni, pak můžete usilovat o získání tohoto stipendia. Základem je nalezení školy, která by stála o Vaše zařazení do svého týmu. Tento způsob financování je pro české studenty velmi častý, zvláště v tenise, hokeji, ale i jiných sportech. Studenti mohou školy vyhledávat a kontaktovat sami e-mailem, mohou pro svou prezentaci využít některý ze serverů pro tzv. Do-It-Yourself Recruitment nebo mohou využít placených služeb specializované agentury.
Práce na kampusu a mimo něj
Součástí tzv. financial aid packet, tedy balíčku finanční pomoci, může být vedle stipendií také práce v rámci kampusu školy. Studenské vízum totiž sice neumožňuje běžně v USA pracovat mimo kampus, ale práce je povolena právě v rámci areálu školy, a to až do 20 hodin týdně. Plat ovšem nebývá vysoký a jedná se spíše o přilepšení ke kapesnému. Mimo školu mohou studenti legálně pracovat o prázdninách (nejdříve po prvním ročníku) a celý rok po skončení studia, ovšem pouze ve studovaného oboru, v rámci tzv. Optional Practical Training neboli OPT, a to po celkovou dobu 12 měsíců, pokud se nejedná o studenty technických a přírodovědných oborů a matematiky, kteří mohou OPT prodloužit až na celkových 29 měsíců (tzv. STEM Extension, kde zkratka STEM znamená Science, Technology, Engineering, Math). Výjimečně lze pracovat také během studia, pokud je ovšem stáž-práce součástí studia a jsou za ni také kredity. Této možnosti se říká Curriculum Practical Training (OPT). Jak z názvu obou možností vyplývá, jedná se vždy spíše o praxi než o zaměstnání, navíc s touto možností nelze počítat dopředu a navíc odborné stáže nemusí být (ale mohou být) placené.
Nadace a další zdroje mimo školu
Nabídka stipendií na bakalářský stupeň studia od českých nebo amerických nadací je velmi omezená. Podporu nabízí Nadace Sophia a sociálně slabým studentům také Nadační fond manželů Lívie a Václava Klausových. Obě ovšem nabízejí spíše menší doplňkové granty.
Určitou speciální výjimkou jsou programy v rámci některých států unie. Na Floridě je to program odpuštění části školného (a placení mnohem nižšího školného na úrovni místních floridských studentů) na floridských státních univerzitách a community colleges pro studenty z Východní Evropy v rámci Florida Eastern Europe Linkage Institute. Ve státě Georgia zase existuje program místních Rotary klubů Georgia Rotary Student Program, který poskytuje stipendia pro jeden rok studia na vysokých školách v tomto státě.
